Úvod | Mapa stránek

Obec Vrábče

Znak

Kontakt

Ves - Na Návsi 33

Vrábče

370 01 České Budějovice

Telefon: 387 250 512

E-mail: ou.vrabce@volny.cz

 

Úřední hodiny

ST 7:00-11:30 + 12:30-18:00

Novinky

Malé listy
občanů Vrábče

Poslední novinky
za březen a duben

Aktuality na email

Otevřeno každou

sobotu od 14 do 16 hodin

Úvod Instituce a podnikatelé Statistika Historie

HISTORIE OBCE 

Doklady o osídlení pocházejí již od střední doby kamenné, tedy z doby asi 8 - 5 tisíc let před Kristem. Četné nálezy keramiky, které byly v naší osadě objeveny, mají původ v starší době bronzové, době halštatské a laténské. Do uvedených období patří kromě sídlištních nálezů také mohyly v lese Hlubčice, což je asi 1 200 m jihovýchodně od obce. V Korosekách - Na Urbánku bylo doloženo osídlení z doby bronzové, ojedinělé nálezy keramiky pocházejí ze 13. století. Stávala zde tvrz s pivovarem z 2. poloviny 16. století, po založení panského dvora o století později zanikla. U kroclovského lesa Vrutice byla nalezena bronzová hřivna o průměru 163 mm. Není vyloučeno, že může být součástí zatím neobjeveného pokladu ze starší doby bronzové. 
O vzniku a názvu obce máme celkem autentické, úředně ověřené materiály, vydané Československou akademií věd, čerpané ze Státních archivů v Českém Krumlově a Třeboni. První písemná zmínka o naší obci je z roku 1379, kdy je připomínán dvůr Wrabcziek, pod správou hradu Dívčí kámen. Dvůr a osada byla položena více na jihozápad. Tato vesnice zanikla a v roce 1483 už existuje zmínka o Velkém Wrabči a Malém Wrabči. I tato část zanikla, zůstala po ní usedlost u Dvořáčků.
Současná poloha vesnice vznikala kolem roku 1560. První budovatelé nejsou známi, ale předkové současných majitelů usedlostí začali osidlovat statky začátkem 17.století. Nejstarší doložený rod začal hospodařit na č.p. 5 - u Křížů v roce 1619. Po zániku hradu Dívčí kámen spadalo celé území do správy českokrumlovského panství a do působnosti rychtářství v Holubově. Když se samospráva rozdělila, stala se Vrábče centrem nové obce, pod níž spadaly osady Kroclov, Jamné, Záhorčice, Závraty, Hradce, Dvůr a později vesnice Koroseky se samotami. V 18. a 19. století zde žilo podle sčítání 1020 obyvatel.
V roce 1823 zde byla postavena škola, kterou navštěvovaly děti z jmenovaných osad v počtu kolem 150 žáků. V letech 1935-37 byl postaven kostelík a hřbitov. Jak šel čas, obvod obce se měnil. V 50. letech odpadly osady Hradce, Závraty a Dvůr Koroseky a přešly pod správu obce Homole, v roce 1961 však přešla osada Slavče z obce Mříčí do naší obce i do okresu Č. Budějovice. V roce 1984 byl Místní národní výbor Vrábče zrušen a obec přešla do působnosti střediskové obce Boršov nad Vltavou. Tam setrvala do roku 1990, kdy byla obnovena samostatná obec Vrábče, ovšem už bez osad Záhorčice a Jamné, které zůstaly ve svazku obce Boršov. Nyní tvoří obec místní části Vrábče - Ves, Vrábče - Zastávka, Slavče, Koroseky a Kroclov.
V obci nyní žije kolem 470 stálých obyvatel, počet zřejmě poroste výstavbou nových rodinných domků. Pro další výstavbu je zpracováván územní plán, který řeší území s možnou výstavbou cca 270 rodinných domků.


KOSTEL SV. VÁCLAVA 

Podnět k výstavbě kaple ve Vrábči vznikl na schůzi občanů 31. 8. 1935. Byl zvolen výbor, který zahájil jednání a celou stavbu i řídil. Musely být vyřízeny záležitosti kolem pozemků a stavební povolení. Projekt ve slohu gotickém vypracoval zdejší rodák pan Ing.Václav Fessl. 
Začal příliv materiálu. Kámen do základů byl z lomu F.Hály, tmavý kámen na sokl přivážely koňské potahy z Němé strouhy, a místní kameníci ho opracovali. Cihly dováželi místní rolníci z okolních cihelen a bylo jich přivezeno na 90 000 kusů. Finanční zabezpečení stavby bylo kromě dotace Okresního úradu a darů větších firem a institucí např. Českobudějovického biskupství, založeno hlavně na sbírce darů, která se prováděla v obci i dalekém okolí.
Stavbu vedla stavební firma Bohatý z Holubova. Řemeslné práce prováděli místní zedníci a tesaři z části zdarma, z části za symbolickou odměnu, pomocné práce zabezpečovali místní rolníci svými pracovníky zdarma. Již 13. 4. 1936 se uskutečnila slavnost svěcení základního kamene, který je zasazen u vchodu. Jsou v něm uloženy dokumenty o stavbě, současný tisk a běžné mince a bankovky. V blížícím se ohrožení naší vlasti bylo rozhodnuto zasvětit kapli českým patronům sv.Vojtěchovi, sv.Anežce a hlavnímu patronu sv.Václavu, jehož jezdecký obraz je na hlavním oltáři. 
Potřebné stavební dřevo věnovala lesní správa Český Krumlov a hlavně Klášter Vyšší Brod z polesí Kluk Pan Sadovský pořídil Křížovou cestu, pan Ing.Fessl věžní hodiny ze Smíchovského nádraží a varhany z gymnasia z Prahy. Vnitřní zařízení, hlavně všechny oltáře zřídil F.Vyžrálek. Závěrečné práce zabezpečoval Jan Karlíček. Celá stavba byla řízena výborem v čele s předsedou V. Kubatou. Jednatelem byl V.Trost a finance spravoval F.Hála. Není však možné vypisovat všechny, kteří se zasloužili o zdar díla.
28.září 1937 se uskutečnila slavnost svěcení kostela. Sešlo se 1.500 lidí. Svěcení vykonal opat Vyšebrodského kláštera T.Jakš. Celkové náklady na stavbu byly v projektu vyčísleny na 250 000,--Kč, skutečné činily 74 000,--Kč předválečné hodnoty.
Kostelík je dlouhý 25 m, široký 8,5 m s 35 m vysokou věží. Stále zůstává jako majetek rozdělen mezi 32 vlastníků. Původní zvon byl za války zkonfiskován a v roce 1947 ze sbírky pořízen nový, který slouží dodnes. V roce 1968 provedena vnitřní malba a v roce 1972 oprava fasády, kterou organizoval J. Vyžrálek V roce 1995 byl instalován elektrický pohon zvonu, varhanů a hodin.a později bylo přidáno i osvětlení věže. 
V prvním období, až do konce války sloužil bohoslužby jednou měsíčně duchovní z farního kostela v Boršově.
V proměnách času prožila obec s kostelem 65 let 20.století. Sv.Václav je stále považován za ochránce naší vlasti i obce, v těžkých válečných časech začátku našeho kostela a doufáme, že i v budoucnu tomu tak zůstane.


HISTORIE ŠKOLY 

Zpráva o založení a působnosti školy ve Vrábči
Z úvodního zápisu školní kroniky z roku 1881 vyplývá, že školní budova byla založena roku 1823. Na výstavbě se podíleli (dochované znění zápisu): Jeho jasnost kníže Schwarzenberk, Panství kláštera Vyšší Brod a přidělené obce Vrábče, Kroclov, Jamné, Záhorčice, Koroseky, Závraty, Hradce a obec Slavče, která byla v roce.1857 přidělena k obci Habří. 
Škola byla koncipována jako jednotřídka s pouze základním vyučováním. Prvním učitelem a správcem školy byl jmenován Josef Matějíček. Podle záznamu navštěvovalo školu každoročně kolem 160 žáků. Budova jinak musela zajistit ubytování správce školy, později i dalšího učitele. K vylepšení hospodářské situace učitelů bylo povoleno chování hospodářských zvířat. Až do roku 1953 byl v objektu školy dvorek s kurníkem a dvěma chlívky pro vepře. O stav budovy a provoz školy se současně starala volená Místní školní rada. Ta rozhodovala o dalším vylepšování školy: opravy podlah, oken, školního inventáře. Byla založena školní zahrada, ovocná školka. V roce 1908, na počest 60. výročí pasování císaře Františka Josefa byly vysázeny lípy kolem školy i na návsi. U školy bylo pod lipami zřízeno tělocvičné nářadí. 
Od školního roku 1885 byla otevřena druhá třída a kolem roku 1920, kdy nastupovaly silné ročníky žáků, musela být otevřena i pobočka II. třídy mimo školní budovu (v domku u statku Křížů). V kronice jsou popisovány i platy učitelů v prvních letech republiky. Zaokrouhleně to bylo kolem 1.300,--Kč ročně. V roce 1928 byla otevřena III.třída, ale v každé byly žáci podle ročníků do dvou nebo tří oddělení, takže vyučování bylo stížené. Obrat nastal v 30.letech, kdy většina žáků od 6.ročníku začala dojíždět do Měšťanské školy. 
Nemůžeme zde vyjmenovat celou tu dlouhou řadu správců školy a učitelů, zmíníme se tedy pouze o několika, kteří ve škole působili delší dobu a zanechali zde stopy své působnosti. Byl to v prvé řadě pan K. Čumpelík (od roku 1890 do roku 1925) a pan Vojtěch Trost (od roku 1932 do roku 1945). Potom už zde působili kratší dobu - paní Daňhová, pan Herda a od roku 1955 až do uzavření školy v roce 1977 manželé Karbulkovi. 
Přímo v budově, kromě běžné údržby a potřebných oprav, (například v roce 1940 překrytí celé střechy novou krytinou) došlo k několika zásadním rekonstrukcím. V roce 1958 došlo k velké rekonstrukci budovy. Dvorek a sklad uhlí byl zakomponován do budovy, pořízeny nové stropy z keramických vložek a uvnitř budovy zařízena učebna, kabinet, dílna, umývárna a splachovací záchody, byt pro ředitele školy a tělocvična. Všichni občané uzavírali závazky na práce při stavbě. Část budovy byla vyčleněna pro obecní úřad. Tento stav trval až do roku 1977, kdy provozování školy bylo zrušeno pro stále klesající počet žáků. Zatímco v 60. letech docházelo do školy ještě kolem 65 žáků, poslední rok 1977 už to bylo pouze 12 žáků. Po zrušení školy I.stupně musely děti od prvního ročníku dojíždět do školy v Rožnově. Poté došlo k druhé rekonstrukci. Vnitřní prostory byly adaptovány na mateřskou školku, která byla otevřena v roce 1979. Protože sloužila hlavně dětem členům ZD, byla celá budova později bezúplatně převedena do majetku ZD Planá. 
V roce 1990, po obnovení samostatné obce Vrábče proběhlo jednání o vrácení budovy znovu do majetku obce Vrábče. Vrácení se uskutečnilo, ovšem za úplatu 700.000,--Kč a hned bylo přistoupeno k rozsáhlé rekonstrukci celé budovy. Byla pořízena nová krytina, zateplené obvodové stěny a provedena nová fasáda. V přízemí byla zřízena kancelář obecního úřadu a prodejna smíšeného zboží se skladem. První poschodí bylo přebudováno na restauraci se sálem pro 100 návštěvníků, příslušenstvím a kuchyní. Celkové náklady této rekonstrukce dosáhly náklady cca 2.000.000,--Kč. Doufáme, že budova v této podobě bude do budoucnosti dobře sloužit nejširší veřejnosti.


HŘBITOV VE VRÁBČI 

Rozhodnutí o výstavbě hřbitova padlo hned po dokončení kostela v roce 1937. Starost o výstavbu připadla plně na samosprávu, tj. na osadní zastupitelstvo ve Vrábči.
Osadním starostou byl tehdy František Hála z č.p. 9. Z výstavby a financování hřbitova se žádné záznamy nedochovaly, zůstávají však osobní zážitky a vzpomínky na ně. Pozemky na hřbitov poskytl František Kříž z č.p. 3 a František Fessl z č.p. 21, v lokalitě "Na vejhoně".
Protože výstavba hřbitova byl veřejný zájem, byla poskytnuta určitá státní dotace. Zastupitelstvem byla ale odhlasována i zvláštní daň podle výměry zemědělské půdy - asi 50,--Kč na 1ha. Navíc byl k tomu stanoven závazek dovozu stavebního materiálu zdarma. Ostatní občané se zavázali k určitému podílu práce. Nad tento závazek dostávali symbolickou mzdu. 
V roce 1937 už začaly výkopové práce. Kámen do základů se bral z lomu Františka Hály, kámen na sokl z lomu za Šlajsů, který opracovali místní kameníci. Cihly byly dováženy z okolních cihelen. Na jaře 1938 začaly práce naplno. Malta se míchala ručně, denně se musela dovážet voda. 
Rok 1938 byl však pro naši vlast nešťastný. Ohrožení se stupňovalo. V květnu byla vyhlášena Malá mobilizace a po napjatém létě, v září Velká mobilizace. Bylo povoláno 500.000 záložníků. Krize skončila odstoupením pohraničních území. Lidé byli šokováni. Do obce se nastěhovalo několik rodin, které musely opustit pohraničí a byla zde zřízena četnická stanice. To vše mělo vliv na výstavbu hřbitova. Ale na jaře 1939, už po německé okupaci, se opět stavba rozjela a přes léto byla dokončena a ještě vykopána studna. Pan Fessl ze Zastávky zhotovil velký kříž, pan Kubata osázel zeď akáty, které zastřihával a docílil kulovité koruny. U vchodu zasadil dvě lípy. Rovněž cestu z vesnice ke hřbitovu osázel keři pámelníku. K svátku Dušiček 1939 se uskutečnilo svěcení hřbitova. 
Náš hřbitov se obzvlášť hodil v 60. a 70. letech, než se zřídil nový hřbitov v Boršově. V té době se zde pohřbívali zemřelí z okolních vesnic. Dnes je hřbitov zaplněn asi ze tří čtvrtin. 
První oprava zdi se uskutečnila v roce 1972. Akci organizoval Josef Vyžrálek, opět svépomocí. Poslední oprava se uskutečnila v roce 2001, kterou zajistil Obecní úřad a práce prováděla firma SAHAN. Po opravě je náš hřbitov důstojným místem posledního odpočinku pro naše zemřelé, kam na ně pozůstalí a přátelé docházejí s úctou vzpomínat.